Za pokladem Voka IV. z Holštejna 2016
S kamarádkou Janou jsme vyrazily na dog-maratonovou trať dlouhou 38 km. Ráno jsme vyrazily asi o půl osmé, ale teplota již „pěkně“ stoupala a tak jsme měly trochu obavy, jak to my i naši pejsci budeme zvládat.
Z Holštejna jsme po pořadatelském značení vyrazily směrem na Oborský dvůr. Snažily jsme se poklusávat, docela se nám dařilo. Na loukách kolem cesty jsem obdivovala krásné louky plné lučních květin. Úžasné na pohled a vzpruha na duši. Potůček kolem cesty sloužil psům k občerstvování. Pořád koukám do mapy a všímám si, kolik bývalých vesnic je v okolí. Proč asi zmizely?
V Oborském dole je K1, živá kontrola, koláčky, voda, rohlíky, pomazánka. Holky na kontrole jsou úžasně milé J Jsme na 9,5 km a je to paráda!!
Po drobném občerstvení pokračujem dál k rozcestí U vodojemu. Cesta je po rovině, lesem, zase nám to krásně odsýpá. Kousek před K2 je první nepovinná odbočka k prameni Punkvy, samozřejmě se tam vydáváme a vůbec nelituji, je to pár metrů od cesty. U pramene jsou indicie k nalezení pokladu, fotím si je na mobil, abychom pak věděly, co a jak. Vracíme se na cestu a pokračujem.
Za K2 běžíme po cyklotrase, ze které máme odbočit na lesní cestu. Protože jsme s Janou nestihly meeting, chybí nám podstatná informace, kde že to máme odbočit, a tu správnou cestu mineme. Protože je na ní ale druhá nepovinná odbočka (k památníku spadlého letadla), vracíme se zpátky a hledáme památník. Cestou ale překročíme bludný kořen a od památníku se nám nedaří. Zamotaly jsme se, ani s GPS jsme netrefily správný směr a místo na Bukovou míříme na Protivanov. Motáme se v polích, jdeme cestou necestou, ztrácíme čas a hlavně energii. Nachodíme asi o 5 km víc a ztratíme minimálně hodinu času.
Konečně jsme v Bukové a napojujeme se na správnou cestu. V Bukové nám nad hlavami přeletí roj včel, obě tuhneme a trochu s obavami hledíme, kam roj letí, naštěstí jinudy, než vede naše cesta. Z Bukové jdeme po zelené směr Malé Hradisko, kde je K3 (22 km), další živá kontrola, kde dotankujeme vodu!!! (už nám začínala docházet). Pokračujeme na Repechy, ale Janu začínají trápit puchýře a obě víme, že závod skončil a začíná boj o přežití. Jana je ale bojovnice a pokračuje dál, ale už to není tolik o radosti. Z Repechů (K4, 26 km) po cyklostezce do Nivy, slušně se pečeme na slunci a opět zabloudíme, ujdeme cca 1 km navíc, ale v našem stavu to je dost. Z Nivy na rozcestí U bílého kříže (K5, 31,5 km), už je to jen kousek a navíc zase jdeme v lese, tedy ve stínu, takže paráda. Pokračujeme do Baldovce, procházíme přes lanové centrum, a dál po cyklostezce do cíle – do Holštejna. Od Baldovce se ještě snažíme najít poklad, ale moc se nám nedaří a vzhledem k Janinu stavu dáváme přednost dostat se do cíle.
Cíl dobyt po 9 hodinách. Pro Janu s Robinem 30. místo, pro mě s Chucky 31. místo. Jsme obě šťastné, že jsme to přežily, užily si to a i přes technické problémy došly do cíle.
